Kyselinotvorné a zásadotvorné potraviny

Hned na začátek je potřeba si ujasnit, jaký je rozdíl mezi tzv. kyselou či alkalickou stravou a kyselinotvornou nebo zásadotvornou stravou. Zde nesmí dojít k záměně či nepochopení. Pokud hovoříme o kyselé či zásadité stravě, můžeme zde změřit hodnotu pH přímo v potravině (např. citrony jsou velmi kyselé jejich pH=2,3, jablka pH=3,5, pomeranč pH=3,5, rajčata pH=4,5, kravské mléko pH=6,5).

Naproti tomu pokud hovoříme o kyselinotvorné nebo zásadotvorné stravě, tak je popisován stav, který výživa v těle po strávení vyvolá. Tedy jak daná potravina v těle reaguje. Např. kyselý citron (pokud byl sklizený zralý) v těle reaguje zásaditě (je zásadotvorný). Při trávení mléka, které je alkalické, se jeho bílkovina a tuk v těle stanou silnými oxidanty, mléko je tedy kyselinotvorné.

Tabulka kyselinotvorných a zásadotvorných potravin:

• Obecně lze říci, že obiloviny a luštěniny jsou kyselinotvorné, jinak by se těžko trávily a zelenina je zásadotvorná.
• Ovoce je v malé míře v žaludku lehce zásadotvorné.
• Jsou-li v těle plísně nebo je-li slabá slinivka, téměř vše se v těle stane kyselinotvorným.
• Sebelepší jídlo snědené večer okamžitě okyseluje, protože se nestráví.
• Tepelně upravená zelenina, když vychladne, je okyselující. Jediná šance: musí se udržet teplá (třeba v termosce).
• Kombinace obilovin a ovoce (jednoduchý cukr z ovoce) zablokuje trávení složitého cukru z obilí, to začne kvasit a překyselí organismus.